Diagnostika karcinomu

Diagnostika karcinomuPro včasné zachycení počínajícího nádorového onemocnění tlustého střeva je velmi důležité okamžité jednání a vyšetření pomocí různých lékařských metod. Pokud se objeví první příznaky například krve ve stolici, je nanejvýš důležitá návštěva lékaře. Nemusí se jednat vždy přímo o nádorové onemocnění, avšak opatrnost při takových příznacích je zde na místě. V případě osob starších 50ti let se preventivně provádí vyšetření spočívající v odběru stolice na okultní krvácení, které se pak ve věku 50 – 54 let pravidelně opakuje v jednoročních intervalech. Ve věku nad 55 let by se toto vyšetření mělo opakovat minimálně jednou za dva roky. Praktický lékař vás může také odeslat na vyšetření tzv. screeningové kolonoskopie, které by mělo být opakováno jednou za deset let. Diagnostických metod k zjištění příčin nežádoucích příznaků je několik. Mezi nejčastější z nich patří:

Kolonoskopie: Jedná se o přesnou zobrazovací metodu, kdy se do konečníku pacienta zavede endoskopický přístroj – tzv. kolonoskop, který umožňuje zobrazit sliznici a vnitřek dutých tkání na obrazovku lékaře. Zároveň je tímto přístrojem možné odebrat vzorek případných polypů (tzv. biopsie), které jsou následně odeslány na histologické vyšetření pro přesné určení diagnózy.

Dvojkontrastní irigografie: Spočívá ve vpravení kontrastní látky s trochou vzduchu do střeva, aby bylo možno dobře zobrazit rentgenem tlusté střevo a konečník. Dvojkontrastní irigografie se provádí méně často, protože v případě patologického nálezu je stejně zapotřebí provést kolonoskopii.

CT vyšetření (počítačová tomografie): jedná se o nebolestivou vyšetřovací metodu, která dovolí lékaři prohlédnout všechny orgány vašeho těla a odhalit tak nežádoucí anomálie. Před vyšetřením je pacientovi podána kontrastní látka ve formě tekutiny, kterou vypije a také ve formě injekce. Na základě jednotlivých rentgenových snímků, které CT pořídí při projíždění tzv. „tunelem“ se následně v počítači vytvoří kompletní obraz jednotlivých orgánů. Nejčastěji se při podezření na nádorové onemocnění provádí CT břicha a pánve, ale je možno provést i vyšetření celého těla, protože dokáže odhalit metastázové útvary.

Rentgenové vyšetření: V případě již stanovené diagnózy kolorektálního karcinomu se provádí i rentgen plic, protože toto onemocnění mívá tendence metastázovat právě do plic.

Ultrazvukové vyšetření: pomáhá doplnit ostatní vyšetření, je snadno dostupné, ovšem ne tolik přesné jako třeba počítačová tomografie.

Odběr krve: na nádorové markery, v případě kolorektálního karcinomu se jedná o markery CEA a CA 19-9. Markery jsou látky, které do krevního oběhu uvolňuje nádorová tkáň. Každý druh nádoru produkuje jiné nádorové markery. Nejedná se ovšem o jednoznačnou diagnostickou metodu. Testy na odběr markerů nemusí být vždy přesné, proto spíše doplňují ostatní vyšetřovací metody.

Histologické vyšetření: po odběru vzorku tkáně například při kolonoskopii je tento vzorek prozkoumán pod mikroskopem. Je to nejdůležitější a nejpřesnější způsob stanovení diagnózy.

Mezi další vyšetřovací metody napomáhající co nejpřesnějšímu stanovení diagnózy patří například magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie, je důležitá též rodinná anamnéza (výskyt nádorových onemocnění v rodině) a samozřejmě klinické vyšetření (pohmatem konečníku). Pro jednotlivé případy jsou postupy diagnostiky stanovovány individuálně a různě se kombinují, aby bylo možno co nepřesněji stanovit rozsah onemocnění.

Aktuální nabídka přípravků

© 2017 Rakovina tlustého střeva - Příznaky, diagnostika i léčba rakoviny tlustého střeva