COLONHYDROTERAPIE – OSPRCHUJTE SE ZEVNITŘ
OD KLYSTÝRU PŘES ENTEROCLEANER KE COLONHYDROTERAPII
Klystýr (enema – nálev) se možná lidé naučili od volavek, které si tuto očistu prováděly pomocí zobáku. Doklady o použití klystýrů pocházejí např. z Číny, Indie, Egypta (papyrus), Říma a Pompejí. Byly oblíbeny zvláště ve Francii (císař Napoleon I. absolvoval 300 klystýrů za rok), Rusku, Rakousku–Uhersku (ve Vídni a v západočeských lázních), v Německu a v USA.
Při očistných klystýrech slouží hlavně voda, minerální vody, dříve i mydlinky aj. Doporučovaný objem tekutin je různý do 2 litrů. U terapeutických klystýrů jsou objemy menší. Při aplikaci sloužily válcové stříkačky, balonky, balonky se dvěma ventily a irigátory (plechové, skleněné, gumové a plastové).
Ke klystýrům lze přiřadit prodávaná jednorázová mikroklyzmata obsahující roztoky fosfátů, čípky obsahující glycerin, mýdlo, bisacodyl, případně jiné látky, které pomáhají při zácpě; rovněž rektální aplikace analgetik, spazmolytik, sedativ, hypnotik a antihemeroidik je poměrně rozšířená. Mayové si aplikovali omamné drogy v klystýrech. Aplikace čípků, ve kterých jsou látky v poměrně vysokých koncentracích, nejsou bez rizika, zvláště pokud by některá složka měla karcinogenní účinek. Někdy se zdůrazňují minimální rizika i chronické zácpy, ale přitom se neuvažují možné pozdní následky působení případných karcinogenních látek ve střevním obsahu.
Začátkem dvacátého století vynalezl Doc. Anton Brosch ve Vídni enterocleaner umožňující důkladný výplach střev. Původně se enterocleaner prováděl v domácnostech při koupeli ve vaně. Koupající sedící na zvláštním sedle s rourkou o průměru asi 1 cm zavedenou do konečníku si vháněl vodu z vany do střeva pomocí balonku se dvěma ventily, později irigátorem. Ze sedla vedla odtoková trubice. Zácvik prováděla zdravotnická sestra.
Později bylo užití (snad po několika úrazech) přeneseno hlavně do ordinací a lázní a vykonával je zdravotnický personál. Aparatura byla potom poněkud zdokonalena. V Tübingen vznikla zásluhou Doc. Olppa subakvální střevní lázeň (Suda–Bad), později byl výplach prováděn na křesle – Stuhldarmbad (Studa – Bad), případně na lehátku – Gymnacolon. Objem použité vody byl 20 až 30 litrů a procedura trvala 30 až 60 minut. Enterocleaner se prováděl v ČSR na desítkách pracovišť (o rozšíření se zasloužil Dr. Jaro Horák); v Německu Suda – Bad sloužil na 400 místech a byl vedle všech světadílů k dispozici i na zaoceánských parnících. Ve třicátých letech bylo za sezónu v Karlových Varech podáno 5 tisíc enterocleanerů které se používaly se až do devadesátých let.
V USA vyvinula firma Dotolo v Tampě na Floridě v osmdesátých letech pro NASA k použití při vesmírných letech aparát – „suchý enterocleaner “ s rektální trubicí o síle 22 mm, která slouží jak k plnění střev vodou, tak k vypouštění výplachové vody se střevním obsahem. Pacient leží při výplachu na zádech. Teplota vody je regulována a výplach (25 až 50 l vody) trvá 50 až 60 minut. Do poslední dávky vody byla navržena přísada kávy, bylinných odvarů apod. Proceduru provádějí nejčastěji vyškolené zdravotní sestry. Je důležité, aby měly samy s terapií osobní zkušenosti. Používá se také dálkové ovládání.
Přístroje ke ColonHydroTerapii (CHT), tzv. HydroColony, byly vyvinuty i jinými výrobci. V Německu je dodává 40 firem. Dnes se CHT provádí v USA (přes 1000 pracovišť), Německu (600 pracovišť), Velké Británii (téměř 100 registrovaných pracovišť), i v České republice a na Slovensku; v ČR je dosud jen asi 20 pracovišť celkem: v Praze (5), Karlových Varech (8), Mariánských Lázních, Brně, Prostějově, na Ostravsku a v jižních Čechách.Zájem roste jak mezi lékaři, tak i pacienty. Mezi pacienty převládají ženy nad muži (2 – 3 : 1). Vedle přístrojů pro zdravotnická zařízení, lázně, fitcentra a kosmetické salony jsou na trhu i přístroje přenosné (USA).
CHT doporučujeme v první řadě jako prevence kolorektálního karcinomu, dále pak při zácpě, nadýmání, z kosmetických důvodů, při obezitě, alergiích, ale také při únavě, migréně, bolestech hlavy, snížené imunitě a k prevenci . Procedura je velmi příjemná a osvěžující. Pacienti, kteří navštěvují CHT, převážně udávají, že jsou velmi spokojeni. Někteří se cítí jako „znovuzrozeni “.
V Knochově studii byla u pacientů po výplaších nalezena zvýšená tekutost krve přinášející zvýšený přísun kyslíku do tkání, jež může vysvětlit pozorovanou euforii při výplachu a po něm. U dalších 19 biochemických parametrů nenašel Knoch odchylky od normálu. Pacientům chybí po proceduře pocit hladu a je povzbuzena tělesná i duševní aktivita. O CHT nejsou v literatuře po dvaceti letech aplikace žádné negativní zprávy
Údaje o nežádoucích účincích klystýrů, které jsou zachyceny v referátových časopisech (perforace, otravy), bývají hlavně nehody vzniklé při neodborném provedení. Není dost informací o nežádoucích účincích při pravidelném užívání klystýrů v nemocnicích i domácnostech; chybí výsledky biochemických vyšetření na různých pracovištích a jejich statistická hodnocení.
Pacienti přicházející na CHT jsou buď doporučeni lékařem, nebo tak činí na radu známých či na základě informací v médiích, i ze zvědavosti. Terapie se většinou zahájí třemi až šesti výplachy během jednoho či dvou týdnů. Pouze první z nich přivádí pacienta někdy na chvíli do rozpaků, další už probíhají hladce. Pacienti po této sérii pak docházejí třikrát až šestkrát za rok, případně podle potřeby: na jaře, před dovolenou, na podzim, často i po Vánocích, při pocitech vyčerpání a před náročnějšími výkony nebo po nich.
Slouží také před RTG vyšetřením a chirurgickými zákroky v dutině břišní. CHT je většinou kontraindikována u vředové kolitidy, Crohnovy choroby, divertikulitidy a v těhotenství. Enterocleaner byl prý úspěšně používán ve Františkových Lázních k léčbě neplodnosti.